Informace of fyzikálních vlastnostech
CI obsah přednášky
I. Úvod
Definice co je chemická a co fyzikální vlastnost sloučeniny není příliš
jednoznačná. Obecně můžete v jednom zdroji najít danou vlastnost mezi fyzikálními
a v jiném mezi chemickými vlastnostmi. Teplota tání, teplota varu, hustota
a jiné podobné vlastnosti jsou obvykle obsaženy v jednosvazkových příručkách
a jsou považovány za fyzikální vlastnosti.
Jiné vlastnosti jako výtěžky reakcí, typ vytvořených krystalů, v jakém
rozpoštědle se látka rozpouští mohou být někým považovány za chemické vlastnosti.
V této přednášce tím pádem nejsou některé vlastnosti, jako např. spektra,
které byste tu mohli očekávat uvedeny.
Je důležité vědět, že údaje o vlastnostech se nejčastěji objevují nejdříve
v primární literatuře, potom v průběhu procesu hodnocení a výběru nejspolehlivějších
údajů, jsou sebrány do různých kompilací, jež jsou obsahem této přednášky.
Není neobvyklé najít několik rozdílných hodnot téže fyzikální vlastnosti,
takže je někdy nutné vybrat si jednu z rozdílných hodnot. V takových
případech musíte vzít v úvahu několik faktorů, včetně reputace vydavatele
kompilace nebo reputaci autora nebo instituce, která provedla původní stanovení.
Existuje mnoho jednosvazkových zdrojů údajů, obvykle nazývaných příručky
(handbooks). Často jsou příručky odvozeny (zkopírovány) z větších vícesvazkových
kompilací údajů. Tyto větší zdroje jsou produkovány datovými centry nebo
centry informační analýzy, jejichž práce je kriticky hodnotit data
nalezená v primární literatuře. Kriticky hodnocené kompilace data mohou
mít indikaci stupně spolehlivosti dat jako je:
-
doporučené hodnoty: ty, jež jsou považované za tak spolehlivé a přesné
jak jen je to možné za použití špičkového vybavení
-
prozatimní (provisional) hodnoty : s menší přesností než doporučené hodnoty
-
typické hodnoty: sada hodnot dané vlastnosti, která obsahuje údaje pro
sloučeniny podobné hledané sloučeniné, ale nemusí obsahovat údaje pro hledanou
sloučeninu
-
vybrané hodnoty: hodnoty, kterým byla dána přednost před jinými konfliktními
hodnotami, díky tomu, že se zdají být nejpřesnější.
Všechny velké kompilace údajů poskutyjí odkaz na originální primární literaturu,
kde byly údaje původně publikovány. Malé příručky většinou odkazy na původní
literaturu neobsahují, ale mohou odkazovat na velké kompilace, kde mohou
být údaje nalezeny. Tím pádem můžete vystopovat původní zdroj údajů, pokud
máte podezření, že při kopírování dat došlo k chybě.
II. Průvodci, indexy a adresáře zdrojů údajů.
Existuje několik knih, které podrobně popisují zdroje dat, mezi ně patří
The Search for Data in the Physical and Chemical Sciences (1984)
a CODATA Directory of Data Sources for Science and Technology ++
(1985). Jiný průvodce je Handbooks and Tables in Science and Technology
++ (1983). Nyní kdy se databáze začali objevovat s velkými sadami dat,
je také možné zjistit, zda daná vlastnost dané sloučeniny je v některé
databázi obsažena. Např. na STN NUMERIGUIDE prohledává stovky databází
STN a najde databáze, jež obsahují danou vlastnost. V dané databázi , jako
je např. Beilstein CrossFire (nebo Beilstein Database u STN nebo DIALOG),
je možné hledat nejen danou sloučeninu a její vlastnost ale tako vyhledat
v databázi samotnou vlastnost a zvolený rozsah jejích hodnot a zjistit
tak jaké sloučeniny odpovídají vyhledávácím kritériím.
III. Landolt-Bornstein - číselné údaje (numerical data)
a funkční vztahy.
Landolt-Bornstein
(zkráceně L-B) je největší tištěná kompilace numerických dat. Pokrývá mnoho
oblastí, jež zajímají chemiky, ale je méně používána vzhledem k tomu, že
je v němčině. Nyní již existují subjektové indexy a indexy chemických sloučeniny
v angličtině, které pomáhají při lokalizaci údajů v mnohasvazkové sadě.
Přesto že se objevila i CD-ROM verze indexu (1996), L-B je stále obtížný
k použití. Stále neexistuje plně databázová verze porovnatelná s Beilsteinem
nebo Gmelinem.
IV. Beilstein Handbook of Organic Chemistry a Beilstein
CrossFire.
Pokud hledáte fyzikální vlastnost organické sloučeniny nebo její dvoudimensionální
vzorec, je tištěná verze Beilstein Handbook of Organic Chemistry
nebo její databázová verze vhodné místo ke hledání. Přes přítomnost slova
"handbook (příručka)", Beistein rozhodně není jednosvazkové práce, ale
naopak má stovky svazků. Beilstein
obsahuje udaje od počátků organické chemie z konce 18. století do současnosti.
Ačkoli pokrytí v tištěných svazcích je značně pozadu, aktuálnost informací
v databázové verzi je velice dobrá (max 1 rok zpoždění). Ne všechna data
z posledních let byla kriticky hodnocena, ale v mnoha případech Beilstein
dává hodnoty fyzikálních vlastností. I pro ty vlastnosti z posledních dvou
desetiletí, které nemají hodnoty zadány v datbázi, lze najít odkazy na
primární literaturu, kde je lze najít.
V Beilsteinovi jsou udávány desítky vlastností. Díky tomu, že obsahuje
více jak 6.5 milionu organických sloučenin, je primárním zdrojem pro "dolování
dat" (data mining). Databázi lze použít k nalezení dat, jež
potvrdí navržené hypotézy. Možnost hledat sloučeniny o daných vlastnostech
či rozsahu numerických hodnot vlastností je vlastní CrossFire databázi
(a jiným implementacím databáze Beilstein), takže je obzvláště vhodná pro
vyhledávání organických materiálů s danou sadou vlastností. To je obzvláště
cenné, pokud se to kombinuje se schopností prohledávát podle struktury
nebo substruktury.
Následující informace jsou uváděny v databázi Beilstein :
-
Molecular and structural formula (Sumární a strukturní vzorec)
-
History (historie)
-
Occurrence (V. or Vorkommen) (výskyt)
-
Formation (B or Bildung) (vznik)
-
Preparation (Darst. or Darstellung) (příprava)
-
Physical properties (fyzikální vlastnosti)
-
Chemical reactions (chemické reakce)
-
Applications (aplikace)
-
Chemical behavior (chemicke chování)
-
Addition compounds and salts (adiční sloučeniny a soli)
-
Transformation products of unknown structure. (transformační produkty neznámé
struktury)
V tištěném
Beilsteinovi jsou sloučeniny zařazeny do skupin pomocí Beilsteinova
systému, který např. řadí do společné skupiny látky acyklické, do jiných
skupin látky isocyklické a heterocyklické, a vždy do téhož relativního
místa v každém časovém odbobí. Celé dílo se skládá z 27 svazků, kde do
každého svazku náleží určítá skupina sloučenin podle Beilsteinova systému.
Těchto 27 svazků vyšlo jako hlavní dílo (Hauptwerk) a dále jako 5 dodatků,
kde každý dodatek pokrývá jiné časové období.
Vzhledem k tomu, že tištený Beilstein Handbook je v němčině,
často narazíte na německé zkratky, které indikují popsanou vlastnost. Proto
je nutné znát německé
evivalenty pro termíny označující fyzikální vlastnosti. Existuje obsáhlý
index pro hlavní dílo a první čtyři dodatky (pokrytí do r. 1959) s německými
názvy sloučenin a (svazek 28) a se sumárními vzorci (svazek 29). Páté dodatky
(údaje po r.1959) jsou již v angličtině.
Zde je link na
další zdroje o Beilsteinovi a CrossFire.
V. Dictionary of Organic Compounds a jiné produkty firmy
Other Chapman & Hall.
Společnost Chapman & Hall publikuje serii tištěných a CD-ROM produktů
s tituly jež začínají na Dictionary of .... Jsou to ve skutečnosti
kompilace větších příruček, but v jistém smyslu jsou to slovníky (dictionaries).
Mají tendenci shromažďovat v jedné sekci tištěné práce sloučeniny strukturně
podobné a mají tím pádem i podobná jména. Obzvláště významným rysem Dictionary
of Organic Compounds jsou strukturní vzorce sloučenin a vlastnosti
derivátů.
C&H slovníky pokrývají tyto oblasti:
-
Organické sloučeniny (191,000 struktur)
-
Přírodní látky (113,400 struktur)
-
Anorganické a Organometalické sloučeniny (89,700 struktur)
-
Léčiva (PharmaSource)
-
Analytické reagenty.
C&H také publikuje Merck Index na CD-ROM, a všechny C&H CD-ROM
produkty nyní mají totéž programové prostředí a mají možnost hledat podle
substruktury sloučeniny. Data C&H jsou dostupná také od dodavatelů
online databázích.
VI. Gmelin Handbook of Inorganic and Organometallic Chemistry.
Beilstein nepokrývá obvykle organometalické publikace. Ty jsou zahrnuty
do sesterské publikace - Gmelin Handbook of Inorganic and Organometallic
Chemistry. Se stejnou obsáhlostí jako v Beilsteinovi, Gmelin představuje
nejrozsáhlejší zdroj informací a dat o anorganických a organometalických
sloučeninách. Třídění v Gmelinovi je podle prvků. Informace zahrnují:
-
diskusi o samotném prvku
-
jeho binární sloučeniny s látkami číslovanými níže v Gmelinovými systémovými
čísly
-
sloučeniny obsahující více než dva prvky
(Gmelin systém řadí látky podle jejich tendence chovat se jako kovy). Sloučeniny
jsou v Gmelinovi řazeny podle principu poslední pozice, určené umístěním
čísla prvku v Gmelinově
systému. Pro danou sloučeninu Gmelin poskytuje informaci o výskytu,
metodách přípravy, fyzikálních vlastnostech a chemických vlastnostech.
Gmelin je dostupný ve formě online databáze ale je také prodáván jako
databáze, která může být prohledávána systémem CrossFire, který se používá
k prohledávání Beilstein CrossFireplusReactions databáze podle struktury
a jiných parametrů.
VII. Encyklopedie a knihy jako zdroje dat fyzikálních vlastností.
Mnoho knih (monografií, pojednání, učebnic) obsahuje tabulky dat. Bohužel
neexistuje žádný obsáhlý index, který by mohl říci, která kniha obsahuje
které údaje. Někdy obecné vyhledání v online katalogu knihovny pro třídu
sloučenin poskytne slibné tituly, u kterých lze pak zjistit zda obsahují
potřebná data. Pojednání, vzhledem k tomu, že pokrývají širokou oblast,
jsou potenciálně velmi dobrým zdrojem, ale často špatně indexovaným, nebo
nemajícím obsáhlý index pro celou řadu.
Na druhé straně encyklopedie jsou výborným zdrojem informací o fyzikálních
vlastnostech. Nejdůležitější chemická encyklopedie je Kirk-Othmer Encyclopedia
of Chemical Technology, která má nyní 4. vydání. Je také dostupná na
CD-ROM a online.
Jiné příklady encyklopedií, jež se týkají této oblasti, jsou Encyclopedia
of Physical Science and Technology (2. vydání, 1992) a takové specializované
encyklopedie jako Polymeric Materials Encyclopedia (1996) a Encyclopedia
of Advanced Materials (1994).
VIII. Časopisy jako zdroje dat.
Zdálo by se, že články v časopise jsou výbornými zdroji údajů o fyzikálních
vlastnostech, a pro standardní údaje, které jsou běžně publikovány, také
jsou. Problém je, že indexování údajů o fyzikálních vlastnostech obsažených
v časopiseckých článcích není vždy dobře prováděno indexovými a abstraktovými
službami. Existují ale některé časopisy, které jsou specielně používány
pro publikování dat. Dva z nich jsou Journal
of Physical and Chemical Reference Data (1972-) a Journal of
Chemical and Engineering Data (1956-). První z nich má obsáhý index
pro každou skupinu o 10 svazcích.
Jedna technika k nalezení data v článku v časopise je provést vyhledávání
v abstrakterch článků v bibliografické databázi jako je CA na STN, která
má přes 12,000,000 abstraktů. Často jsou hodnoty pro nejdůležitější vlastnosti
obsaženy v abstraktu. Jiná technika je prohledat databáze s plným textem
časopisových článků. Se stále rostoucím počtem vědeckcých časopisů dostupných
v elektronické formě, bude toto stále důležitější přístup, obzvláště až
dodavatalé dat najdou novější způsoby jak prohledáváat v různých časopisech
najednou. American Chemical Society nyní nabízí předplatitelům Supporting
Information (podpůrné informace) pro články publikované v jejích časopisech
na Internetu.
IX. Menší kompilace dat a příručky.
Existuje mnoho a mnoho příruček publikovaných pro vědu a technologii. Pravděpodobně
nejznámější z nich ve fyzikálních vědách je CRC Handbook of Chemistry
and Physics (nyní publikována ročně). CRC Press publikuje desítky příruček
z různých oblastí a publikuje také Composite Index for CRC Handbooks
(1991), která vede ke vhodné práci, kde může být látka a její vlastnost
nalezena. Existuje také CD-ROM verse této příručky. Jiné slavné jednosvazkové
příručky jsou:
-
Lange's Handbook of Chemistry
-
Tables of Physical and Chemical Constants and Some Mathematical Functions
-
The Merck Index+
-
JANAF Thermochemical Tables
-
Chemical Technicians' Ready Reference Handbook
The user of more general one-volume handbooks such as Lange's or the CRC,
should be aware that they cover only the most common 10,000-15,000 chemical
substances and include for the most part the same data for those compounds.
Furthermore, they all take the data from standard sources such as Beilstein
or Gmelin. Hence, it is usually not productive to search through many of
them in hopes of finding a value when one has failed to provide the answer.
If possible, start your search with larger sources such as Beilstein, Gmelin,
or the Chapman & Hall dictionaries. If those are not available, you
will find larger numbers of substances covered in some of the specialized
sets, such as the 3-volume Handbook of Data on Common Organic Compounds
++ (1995). Corresponding to that work is v. 5.0 of the CD-ROM product Properties
of Organic Compounds ++, a database covering over 27,000 organic compounds
that is searchable by structure. There is also an online version +$ on
STN and DIALOG.
X. Jiné zdroje
Zde jsou linky na jiné zdroje dat fyzikálních vlastností v tištěné
formě a na
Internetu.
XI. Bibliografie.
Northup, D.E.; Cromer, D.E. "Thermodynamic Properties of Substances: A
Selected Annotated Guide to the Printed Literature." Sci. Technol. Libr.
Fall 1993, 14(1), 57-95.