CI: Publikační proces - primární, sekundární, terciární literatura

Publikační proces: Primární, sekundární, a terciární zdroje

CI: obsah přednášky
Poslední změna: 17.2.1998

I. Typy primárních zdrojů

Primární literatura je první místo, kde vědec sdělí v tištěné formě výsledky vědeckého výzkumu. Primární publikace zahrnují články ve vědeckých časopisech, publikované sborníky z konferencí, technické zprávy, dizertace nebo diplomové práce a patenty. Všechny tyto zdroje lze společně nazvat jako DOKUMENTY.

V každém TYPU DOKUMENTU primární literatury lze nalézt rozdílné typy informace s rozdílným množstvím detailů.
Díky této skutečnosti je nekdy důležité rozlišit typ dokumentu, když se provádí vyhledávání. Proto může být typ primárního dokumentu označen v databázi nebo tištěném referátovém časopisu, pokud obsahuje více typů dokumentu.

Podívejme se na několik časopisů, které lze obvykle najít v jakékoli respektované chemické knihovně. Viz American Chemical Society's Committee on Professional Training Journal List for Undergraduate Programs.

II. Sekundární zdroje

Termíny primární, sekundární a terciární literatura se interpretují různě různými autory. Zde zařadíme k SEKUNDÁRNÍ LITERATUŘE zdroje jako jsou učebnice, monografie, encyklopedie a slovníky, příručky, sborníky dat, přehledné články a periodika, bibliografie a indexové a abstrahující služby. Všechny tyto sekundární práce mají společný cíl shrnutí a lepší organizaci informací publikovaných vědci v primární literatuře. Díky tomu, že při jejich tvorbě je třeba dodatečná práce (tj. shromáždění informací z primární literatury), jsou vždy méně aktuální, než primární literatura.

Jiné třídění sekundární a terciární literatury, zahrnuje do sekundární literatury pouze indexovou a abstrahující literaturu jako jsou Chemical Abstracts nebo Current Contents (tj. literatura, která pouze shromažďuje primární zdroje ale nijak je dále nehodnotí) a do terciární literatury zahrnuje učebnice a monografie.

III. Vztah sekundární a nové primární literatury

V závislosti na druhu úsilí vynaloženého na jejich kompilaci, vyžadují sekundární díla rozdílné množství času pro přeskupení nových údajů. Typicky lze najít odkazy na nové údaje v:

Indexujících zdrojích: několik dnů až nekolik týdnů po objevení se primární práce
Abstrahujících zdrojích: dva až devět měsíců, nebo více po objevení se primární práce
Přehledných článcích: jeden až tři roky nebo více po objevení se primární práce
Různých jiných zdrojích (ve formě příruček, slovníků, encyklopedií atd.): nejdůležitější fakta dva až pět let nebo více po objevení se primární práce

Je důležité rozumět tomu, že zpoždění je pouze částečně spojené s frekvencí updatování sekundární publikace nebo databáze. Pro ilustraci zpoždění vložení článků v časopise do databáze Chemical Abstract Service, která je updatována každý týden, lze uvést nástedující abstrakta:

CA abstrakt 93:25540j se objevil ve svazku 93 č. 3 (Červenec 21, 1980) Chemical Abstracts, ale originální článek byl v v. 102 no. 7 (Březen 26, 1980) Journal of the American Chemical Society. Zpoždění: 117 dní..
CA abstrakt 106:205033s se objevil v CA v. 106 no. 24 (Červen 15, 1987), ale v v. 37 no. 1 (Duben 1987) Journal of Photochemistry. Zpoždění: 60-75 dní..

Zjevně fakt, že abstrahovací nebo indexovací časopisy jsou updatovány každý týden nebo dokonce každý den neznamená,
že primární literatura obsažená v novém update, se objevila v době, která proběhla od posledního update.
Právě naopak, existuje vždy zpoždění mezi objevením se dokumentu v primární literatuře a objevením se odkazu na tento nový dokument v sekundární literatuře. Nicméně, u některých Internetových zdrojů (např. UnCover) je spoždění velice malé, v řádu několika dní.

Jiné kategorie sekundárních zdrojů jsou adresáře, průvodci pro zákazníky, bibliografické práce atd. Tyto nelze snadno srovnávat ve smyslu zpoždění.

IV. Zdroje přístupné pomocí počítače - databáze

Existují databáze, které opovídají svým obsahem různým primárním a sekundárním zdrojům. Lze je rozdělit na:

BIBLIOGRAFICKÉ - poskytují bibliografii dokumentů, případně s abstrakty
NEBIBLIOGRAFICKÉ - číselné, textové, slovníky, databáze adresářů

Nebibliografické databáze se někdy nazývají faktografické nebo zdrojové databáze na rozdíl od bibliografických databází, které hlavně dávají odkazy na primární publikace, který teprve obsahují fakta. Mezi textové databázemi jsou již dnes i takové, které obsahují grafiku, jako je CD-ROM verse primárních časopisů Americké chemické společnosti (American Chemical Society), např. Biochemistry nebo Journal of Biological Chemistry, nebo WWW verze primárních časopisů. Internet, obzvláště aplikace založené na World-Wide Web, urychlují tvorbu zkutečných "full-text" databází (tj. obsahujících plný text článků) a smazávají rozdíl mezi abstrahujícími/indexovými databázemi a primárními časopisy.

V. Možnosti vyhledávání v databázích

ONLINE VYHLEDÁVÁNÍ ve vzdálených databázích mimo geografické hranice organizace, kde se vyhledávání provádí.

DODAVATELÉ online vyhledávacích služeb (např. STN International) si pronajímají nebo kupují databáze od VÝROBCŮ databází (např. Chemical Abstracts Service - CAS, nebo Institute for Scientific Information - ISI) a zpřístupňují je na vzdálených počítačích (serverech). Pro daného dodavatele, který může mít desítky nebo stovky databází na svých počítačích, se všechny databáze prohledávají pomocí stejného příkazového jazyka nebo stejného grafického uživatelského rozhraní (programů). V naprosté většině těchto případů je třeba z vyhledávání v databázích platit.

Jiná možnost je vyhledávat ve volně přístupných databázích na Internetu. Obvykle ale kvalita těchto databází není tak vysoká jako komerčních databází. Navíc je mnoho rozdílů ve vyhledávacích rozhraních,
na které uživatel narazí u volně přístupných databází. Nicméně tyto databáze by neměly být ignorovány při některých typech vyhledávání.

LOKÁLNÍ VYHLEDÁVÁNÍ v databázích přístupných uvnitř organizace

Organizace nyní často kopírují databáze na své vlastní počítače. Sem lze zahrnout umístění CD-ROM produktů na lokální sít (LAN). Tento způsob často vyžaduje od uživatele používat řadu různých vyhledávácích systémů, protože každý produkt má obvykle svůj vlastní vyhledávácí prostředí. V poslední době vznikájí nové modely vyhledávání v databázích s rozvojem klient/server počítačových systémů.

VI. Terciární zdroje: Průvodci literaturou.

Práce, které mají učit jak používat primární a sekundární zdroje, budeme považovat za TERCIÁRNÍ zdroje.
Mnoho z nich jsou PRŮVODCI různého typu.

Někteří jiní autoři řadí mezi terciární zdroje i učebnice, knihy a přehledné články, které využívají informací z primární literatury.

VII. Jiné zdroje.

Je mnoho Internetových zdrojů, které mohou být užitečné pro porozumění obsahu této sekce.

VIII. Bibliografie.

Tenopir, C. "The Complexities of Electronic Journals." Libr. J. February 1, 1997, 37-38.

Tenopir, C.; King, D.W. "Managing Scientific Journals in the Digital Era." Inf. Outlook February 1997, 1(2), 14-17.

King, N. "Dealing Dynamic Data." Internet World July 1997, 8(7), 72-74, 76, 78-83.

Schatz, B.R. "Information Retrieval in Digital Libraries: Bringing Search to the Net." Science January 17 1997, 275(5298), 327-334.